Boj o nalezení sebe v chaosu

16.04.2023

Si sám…

Čekáš.

Prostor tichem oplývá,

srdce ale křičí, žalem puká,

tvá mysl promlouvá,

a vnitřní klid na čas si dává.


"Kde jsem sakra já?"

Ptáš se do prázdna,

jakoby se odpověď schovala.


Vzpomínky, smutek, hněv,

dokola se to točí…

Někdy tě lidé zničí,

v klidu si pak odkráčí…

A ty už nevíš, kde jsi…

Ptáš se, jestli se to někdy změní…


A tak nevíš, kudy vykročit,

potřebuješ jen tak dýchat,

sebe vnímat…

Své touhy zase ve snech vídat.


NEŽ se znovu objevíš,

přes tu bolest a utrpení,

přes potoky slz a odpuštění.


Proč přehlížet skutečnost,

proč dál si lhát?


Je to jeden život.

Dočasná hra,

která ale smysl má.


I když se to nezdá,

pravda je vždy skrytá…

Jen bojovníci ji hledaj,

meditujou a na cestu se vydaj.


Se sebou rozmlouvaj,

dokud ještě sílu maj…

Jindy jsou schoulený,

někdy řvou v lesích,

občas u řek šeptají

a ty jejich slzy odnáší…


Prý takhle nás život učí.

Nebudu ti tvrdit, že krutý to není.


A jaký že smysl v tom životě já vidím?

Příležitost k sebepoznání

ale i vzpomínky, co srdce rozsvítí. :)



Anna Gaia Rose