V říši snů

Když královna vedle krále ulehá,
jeho duše se ztiší a více vnímá její tep,
tlukot srdce…
plynutí vesmíru, pomíjivost i nekonečnost.
 
 Duše vzplanou k moudrosti,
 kdy čas se zastaví, duch se propojí
 s moudrostí Země, s vědomím času.

Uléhají ke spánku, 
jejich víčka padají,
nové obzory se otevírají.
V každém nádechu a výdechu
upadají do říše snů,
nekonečně krásných hlubin.
kde poznání čeká,
na vyzvednutí od člověka
a uchopení do života…

V realitě lidí, kteří už nepoznávají svoje bytí,
jak by také mohli, ve světě plném lží,
kde upřímnost se nenosí.
Ti, kdo moc mají, v pravdě, ve svém duchu,
 ji navenek často neukazují,
právě s pokorou zrají.
Neboť  onen vzorec života
je v každé buňce těla,
tohož, kdo otevřené srdce má.

Anna Gaia Rose